38. SVK RALLY PŘÍBRAM 2017

Konec motoristické sezony se nezadržitelně blíží. V pracovním kalendáři mi zbývá již jen několik položek a pak následuje zimní spánek. Akreditace na poslední podnik TrueCam Mistrovství ČR v rally 2017, který se konal v termínu 7.- 8.října 2017, dorazila s mírným časovým předstihem tak, abych v pátek 6.října 2017 v poledne stál na letišti Dlouhá Lhota u tiskového střediska. Vyzvedl si vestu, z báglu s povděkem vybalil zimní doplňky a vyrazil na shakedown s nadějí, že v lesích u Jelence bude tepleji. Nebylo. Počasí se rozhodlo pro testování svých podzimních zbraní v plné síle. Vítr, dešťové přeháňky a chlad. A jezdci? Ti hledali to správné „obutí“ na suchou, vlhkou a mokrou trať, na které se  povaluje spadané listí. Že to není vůbec jednoduché, bylo vidět. Jediná ostrá zatáčka a tolik krizovek se jen tak nevidí! Slavností zahájení soutěže proběhlo na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami. I přes nepřízeň počasí věrní fandové rally přišli podpořit své favority. Světla rychle ubývá. Stíhám vyfotit několik aut, několik rozhovorů jezdců pro TV a konec. Za tmy odjíždím se ubytovat. Sedím v pokoji. Nefouká, je teplo a hrnek teplého čaje přede mnou. Pohoda. Ještě jednou si procházím zítřejší plán focení. Snažím se hypnotizovat předpověď počasí na netu, ale nějak se mi to nedaří. Raději jdu spát.

Sobotní ráno se přes okno vyhřátého pokoje tváří docela přívětivě. Pan domácí mi připravil vydatnou snídani, kterou v poklidu likviduji. Zbylo i na svačinu. K prvnímu focení, na křižovatce za Pečicemi, to mám kousek. Vyrážím s předstihem, ale na příjezdu je už aut a diváků jak máku. Zimní bundy, kulichy, rukavice,… kam se jen podíváš. Včerejší ráz počasí přetrvává. Na sledování módních výstřelků není čas. Sílící řev závoďáku mne přepíná do pohotovostního režimu –  a je to tady. Průlet soutěžního vozu číslo jedna. Stíhám několik první záběrů a je tu druhý borec. Třetí, další a další,… Přebíhám z místa na místo. Pohled zleva, zprava, zepředu,…. a pauza. Po průjezdu asi dvaceti aut traťový komisař hlásí: „ … erzeta pozastavena …   Olej na trati! Zrušena!“. Pracovní harmonogram dostal trhlinu. Dalším bodem je servis, ale až za dvě hodiny. Co teď? Do Hvožďan je to skoro hodina jízdy. To nestíhám. Zbývají Svojšice. To je na přejezd cca 10 minut. Rozhodnuto. Na koukání pěkné místo, ale na focení nic moc. V táhlé levé trénuji panning. Alespoň že tady tolik nefouká. I sluníčko se občas ukáže. Po hodině to balím a vyrážím do servisu na letiště u Dlouhé Lhoty. Výdrholec. Než najedou auta do servisních boxů, stíhám teplý oběd. Balada. Tlačenice u některých boxů mne vrací do pracovního procesu. Fotím práci servisních techniků, rozhovory,… Čas neskutečně letí. Itinerář soutěže je časově velmi kompaktní. Žádné velké proluky. Abych to stihl na erzetu do Březí je čas vyrazit. Přejezd byl v pohodě. Hvožďany vpravo, Březí vlevo. Dojíždím téměř k pásce. Lidí pomálu, prší a fouká studený vítr. Obhlížím vychvalovanou „kosu“, ale nic extra nevidím. Třeba se mýlím. Přijíždí první soutěžák a vidím, že opravdu žádná velká akce. Zklamán vymýšlím změnu plánu. Přejedu na start do Hvožďan, je to pět kilometrů a fotky ze startu ještě nemám. Rozhodnuto. Jedu. Na startu v Hvožďanech panuje pohodová nálada. To nebývá zvykem. Jak by ne. Rychlostní zkouška je zrušena. Informuje mne paní u časomíry. Jede se volný průjezd vozů. Důvod? Opět olej na trati! Promrzlý otáčím auto a nabírám směr penzion.  Konečně teplo. Teplý čaj. Teplá sprcha. Teplá postel.

Nedělní ráno nevěstí nic pohodového. Vítr se sice utišil, ale celou noc pršelo. Balím, snídám a vyrážím na první vyhlídnuté místo. Paseky. Cestou se zastavuji na benzince a tankuji. Při placení se ptám obsluhy, jestli jim jdou správně hodiny. Že ano. Tak to je průšvih! Chybička se vloudila. Někde jsem v plánování prošvihnul dvacet minut. Na Paseky to na první vozy již nestíhám! Co teď? Vynechávám bod jedna a postupuji k bodu dvě. Mířím rovnou do Dublovic. Průjezd obcí, kde je možné vidět a užít si rally v kostce. Rychle probíhám trasu obcí. Proti loňsku žádná změna. Představení může začít. První záběry patří největší atrakci, skoku. Následně se přesouvám k prudkému odbočení na nájezd ke skoku. Kostky a šotolina si občas s autem pěkně pohrají. Přesouvám se náletu do obce. Zde to zatím borci zvládají bravurně. Mířím na poslední místo k „pomníku“, zatáčku s kostkami. Při příchodu již fotím soutěžák „zaparkovaný“ na trávě a snažení party dobrovolníků ho dostat do bezpečné vzdálenosti od trati. Zaujímám místo proti vjezdu do zatáčky, bezpečně kryt kamenným pomníkem a očekávám příjezd dalšího vozu. Nestačím se divit. Jak hypnotizovaný míří po stejné trase jako předcházející borec. Rána, hup a parkování na trávě! Nastupuje vyprošťovací parta a přesouvá vůz mimo trať. Stihli to včas. Přijíždí další soutěžák a scénář se opakuje. Další, další a další. Místa pro „úklid“ nepojízdných vozů rychle ubývá. Někteří borci i s poškozeným vozem hrdinně „uhánějí“ dál. Na scénu přijíždí Škodovka 120, Erko, Wartburg, Lada, Trabant. Pořadatelé snad vypsali soutěž o nejkrásnější hodiny. Ale vše jednou končí. Nastal čas sčítat škody. Vše dopadlo relativně dobře. Prasklé poloosy, pochroumané disky, poškozené pneu,…. Původní časový plán je zcela v troskách, ale to nevadí. Taková příležitost, být v super správný čas na super správném místě, se neopakuje každý den. Naposledy se vracím na letiště do tiskového střediska. Vracím vestu a nasedám do auta a mířím domů. Cestou si v hlavě přehrávám uplynulý víkend a těším se fotky.

Krátký pohled do výsledkové listiny – absolutní pořadí :

1. Dohnal Jan  Ernst Michal Ford Focus RS WRC ’06 1:16:49,7
2. Pech jun. Václav Uhel Petr Ford Fiesta R5 1:18:18,2
3. Štajf Vojtěch Skácelová Markéta Škoda Fabia R5 1:19:13,2
4. Tarabus Jaromír Machů Petr Škoda Fabia S2000 1:19:37,5
5. Trojan jun. Karel Chlup Petr Škoda Fabia R5 1:20:25,1