55. Rallye Šumava Klatovy.

Po ročním odkladu se padesátý pátý ročník Rallye Šumava Klatovy konal v klasickém jarním termínu, 8. – 9. května 2021. Pořadatelé připravili tratě, na kterých se uskutečnil druhý podnik SONAX Mistrovství České republiky v rally, a dále byly vypsány soutěže, ve kterých posádky bojovaly o body: AUTOKLUB Juniorský mistr ČR, Dámský pohár ČR, Pohár Pirelli 2021 a Peugeot Rally CUP Czech Republic 2021.  Do první rychlostní zkoušky z klatovského náměstí Míru odstartovalo celkem osmdesát tři vozidel, na něž ve dvanácti erzetách čekalo téměř 151 ostrých kilometrů. Celý podnik se mohl uskutečnit jen za předpokladu dodržení celé řady přísných hygienických opatření. Jedním z nich byl i požadavek na absenci diváků v servisu a u tratí zkoušek. Celá řada specifických požadavků byla i ze strany pořadatelů k novinářům a pracovníkům medií, do kterých byli zařazeni i fotografové. Připravit si plán práce tak znamenalo volit mezi celou řadou kompromisů. Při přípravě jsem došel k závěru, že když je nutné zohledňovat specifické požadavky, tak i já zvolím specifický přístup k pořízení obrazové reportáže. Pořadatelé pro letošek připravili několik staronových zkoušek, a tak jsem si řekl, že by bylo škoda poznat jen její fragmenty v podobě „atraktivních“ míst. A když náhoda tomu chtěla, a já sehnal ubytování uprostřed jedné z erzet v obci Mlázovy, bylo o přístupu rozhodnuto.

Čtvrteční přesun do Klatov a následně ubytování v obci Mlázovy, proběhl zcela v pohodě. Odpolední nájezd vybraných sobotních tras jen potvrdil mé předpoklady a začal jsem se těšil na páteční shakedown. Jedinou neznámou byl vývoj počasí. Ale to se dalo čekat. Šumava nedává nic zadarmo. Ani zážitky.

Páteční ráno proběhlo v pohodě. Akreditace v janovickém servisu a pak již odjezd k cíli letošního shakedownu, který se jel mezi obcemi Poborovice a Dolní Lhota. Epicentrum fotografického dění bylo u mostu přes Úhlavu. Ale i protahováky dávaly možnost pořídit atraktivní záběry. Jen počasí bylo aprílové. Chvíli slunce a teplo, za několik okamžiků se přihnal větrný vítr a z temného mraku se spustil studený déšť. Navíc zdržení posádek u technických přejímek, se promítlo i do posunutí začátku shakedownu. Ale nakonec byli všichni spokojeni.

Noc na sobotu byla docela dramatická. Nejprve vítr a vydatný déšť, pak se vyjasnilo a do rána spadla teplota pod bod mrazu. Budíček jsem měl docela brzo, neboť jsem musel přeparkovat auto z objektu ubytování mimo uzavřenou závodní trať. Ale až potom, co jsem oškrábal námrazu z čelního skla a zrcátek. Následoval čas snídaně a sbalení báglu. Zbývalo již jen v poklidu vyrazit procházkovým krokem, po šotolinové cestě, mlhavým ranním lesem, směrem na Střítež. Dopolední plán byl totiž velmi prostý. Na konci šotoliny si počkat na Kopeckého, Pecha a několik dalších jezdců. Následně se pomalu vracet proti směru zkoušky zpět do obce Mlázovy. A fotit, a fotit. Cestou tam jsem potkal několik srnek, pár zajíců a do kroku mi zpívali ptáci. Pozdravil se s pořadateli. Jinak se nad líbeznou krajinou Šumavy vznášel klid a mír. Start třetí rychlostky z obce Boříkovy byl asi za hodinu, a tak jsem měl nejen dost času se kochat jarní přírodou, ale i vybírat si místa, kde budu fotit při zpáteční cestě. A vyšlo to fantasticky. Klid a mír byl ukončen příjezdem první erpětky pilotované Janem Kopeckým. Následoval fokus s Václavem Pechem. Paměťová karta se začala plnit prvními sekvencemi snímků a já se pomalu přesouvat v rámci možností, při zachování maximální bezpečnosti své i jezdců, zpět k obci Mlázovy. Tentokrát lesem, kterým se řítily speciály a za nimi se zvedala oblaka prachu. A vyšlo mi to úplně přesně. Poslední auto a já stál opět u ubytování. Následoval čas oběda z vlastních zásob. Polední káva a zhodnocení dopolední části, která se mi po všech stránkách moc líbila. Na odpoledne jsem měl v plánu přejezd na sedmou zkoušku, Keply, ale místo toho jsem jen popojel do Sluhova a zopakoval ranní postup. Došel na konec šotolinové části, počkal na první jezdce a následně se pozvolna přesouval zpět do Sluhova. A pak přejel zpět do obce Mlázovy. Nádherný den. Krásné slunečné počasí, i když občas profukoval studený vítr, fantastická místa, plná karta s celou řadou krásných záběrů. Co více si přát? Vychutnat si zaslouženou večeři. Skouknout výsledky po prvním dnu. Dopřát si sprchu a dobře se vyspat. Ráno bude fofr. Zabalit, připravit si snídani, vyklidit pokoj a přejet na Koráb. To byl plán.

Nedělní budíček byl dost časný. Začalo se rozednívat a za oknem začal vítat den nějaký ptačí nadšenec! Mám je rád, ale ve čtyři ráno? Co je moc, to je moc. Naštěstí to vydržel asi čtvrthodinku a pak odlétl obšťastňovat někoho jiného. Budík se rozvášnil podle plánu. V pět čtyřicet pět. Hygiena, úklid, balení.  Kouknu na hodinky je šest. Dobrý mezičas. Připravuji si snídani a jídlo sebou. Kouknu na hodinky je šest. Dobrý mezičas. Připravuji věci k přepravě k autu. Kolik je? Šest? To není možné. Kouknu na mobil. Šest třicet pět! Odjezd má být čtyřicet pět! Poplach. Hodinky s komentářem letí ke špinavému prádlu do cestovní kabely. Snídaně musí počkat. Přesun k autu. Nakládka. Mobil do držáku a nastavit navigaci. Držák padá! Na studeném skle nedrží. Přes noc bylo opět těsně nad nulou. Není čas to řešit. Cestu do Klatov znám a pak se uvidí. Tam se opravdu podařilo zafixovat držák, mobil a zaúkolovat navigaci, cíl Vílov. Moc velkou časovou rezervu nemám. K rychlostce přijíždím zadem. Vesta, bágl a úprk přes kopec na začátek panelky. Stihl jsem to. Asi jako poslední. Moc toho nevidím a dechu se taky nedostává. Vybaluji foťák a jde se na focení. Jen těch lidí okolo odbočení není nějak moc? Neřeším. Fotím. Ale ne moc dlouho. Hitparáda první zatáčky po startu začíná. Nejprve havárie vozu #8 Roberta Adolfa, když se podařilo uvolnit trať, na stejném místě havaroval vůz #22 Karla Štochla, a do třetice na trati havaroval Ford Fiesta Proto #26 Jaroslava Pešla. Zkouška je zrušena. Co dál? Vracím se přes kopec k autu. Konečně si v klidu dopřávám opožděnou snídani spojenou se svačinou a přemýšlím kam vyrazím na poslední focení. Nakonec se rozhoduji pro přejezd do Rudoltic. Je to kousek a ostré levé odbočení by mělo být zárukou dramatické podívané i pěkných snímků. A taky že bylo. Poslední auto. Hotovo. Již jen vrátit v Janovicích vestu, dopřát si u okýnka oběd na stojáka a vyrazit k domovu. Nezbývá než konstatovat, že letošní, 55. Rallye Šumava Klatovy byla opravdu povedená akce, za což patří organizátorům a pořadatelům velké poděkování. Stejně tak i jezdcům za předvedené výkony.