Truck Trial – Černuc 2021

Letošní 23. ročník Mistrovství České republiky upravených nákladních vozů, má v kalendáři čtyři podniky. První se uskutečnil 7.-8.srpna 2021 v Kunštátě. Druhý se konal 28.-29.srpna v pískovně u obce Černuc. Do konce sezony jsou naplánovány ještě další dvě akce, 18.-19. září v Milovicích u Nymburku a poslední se uskuteční 2.-3.října v Jihlavě.

Pořadatelé připravili pro posádky v lokalitě Pískovny TAUM u obce Černuc náročné zkoušky. I když jsem tuto akci fotil také loni, po příjezdu na místo jsem byl překvapen množstvím změn v jejím prostoru. Pravda, některé závodní sekce zůstaly, ale celkový ráz se velmi změnil. To umožnilo stavitelům tratí nabídnout posádkám i divákům nové zážitky. Loni se všichni potýkali s horkem a všude přítomným prachem, letos zamračená obloha moc přívětivou tvář neukazovala. Navíc v regionu téměř týden pršelo. Voda se v pískovém podloží rychle ztratila, přesto na několika místech pár kaluží i bahnitých lagun zůstalo. A to byla ta místa, která dělala posádkám, diváků i fotografům nejvíce radosti.

Po rozpravě se tatrovky, vejtřasky, zily a další monstra dle příslušnosti ke své kategorii, rozprchla do prvních přidělených sekcí. Celkem jich bylo připraveno třináct. Loni jsem nestihl projít všechny, proto jsem vyrazil objevovat ty dosud nepoznané. První měla číslo dvě. Základní pravidla truck trialu jsem si osvěžil, když traťový komisař s pomocníky připravoval pro posádky první várku kontrolních branek. Zdánlivě nenáročný prostor potrápil hned první posádku při výjezdu. To, když svou Tatru 8×8 uložila na břicho. Vyprostit ji musela další posádka. Po průjezdu třech posádek jsem se přesunul k sekci sedm, která nabízela podstatně dramatičtější podívanou. Vejtřasky mne nezklamaly, ale neuniklo mi hlasité povzbuzování z nedaleké sekce osm. Přilákání jsem nelitoval. Tatra 815 se prala s písčitými terasami, pod kterými byla bahenní laguna. Tady jsem se zdržel déle, než jsem měl v plánu, ale tak nějak jsem si představoval truck trial. To se nedalo odbýt. Jen dodám, že posádky své stroje k radosti diváků vůbec nešetřily a bahna si dosytosti užívali i oni. Ještě před polední pauzou se přijely s bahnem popasovat legendární nákladní vozy Praga V3S. To jsem si nemohl nechat ujít. Opět krásné průjezdy a technicky založení diváci se mohli kochat dokonalostí konstrukce vozu při překonávání velmi náročných překážek. Jen pro doplnění sériová výroba byla zahájena v roce 1953! a ukončena 1990. Po krátké polední přestávce jsem vyrazil k sekci dvanáct s velkou louží. Bohužel se tam nic nedělo, zato ve vedlejší číslo třináct, ano. I ta byla velmi zajímavá. Když šel traťový komisař umisťovat kontrolní branky, jeho pomocníci jej ve vysoké trávě nemohli najít. Byl vysoký jen sto šedesát centimetrů. První posádka to měla na orientaci v sekci dost obtížné, neboť ani kontrolní branky v tak vysokém porostu nebyly vidět. Neuvěřitelným zážitkem bylo šplhání vejtřasky do stráně se sklonem určitě přes 60 stupňů s nájezdovou hranou metr padesát. Klobouk dolů před dovedností posádky, ale také nadčasovou koncepcí vozu Praga V3S. Nedalo mi to a popošel jsem k sekci jedenáct. Tady se na haldu draly speciály. Prototypy postavené s jediným záměrem, překonat jakoukoli překážku!  Denní program se blížil ke konci, ale cestou k vozu jsem se ještě jednou zastavil u sekce osm, abych se pokochal pohledem na vozy TATRA 8×8, jak si poradí s bahenní lagunou. I když již dost vyschlou, ale zato více rozježděnou. Opět krásné podívání, jak na umění posádek, tak na technické řešení vozu překovávat nepřekonatelné překážky. Poslední sobotní sekci sledovali již jen skalní fandové. Areál pískovny postupně opouštěli poslední diváci a já. Nedělní klání jistě budou stejně krásná, ale bohužel bez mé účasti.

Výsledky – Černuc 2021