II. Podorlická rally – 2021

Kalendář Českomoravského poháru v rally se v letošním roce daří plnit. Čtvrtým podnikem byla v termínu 3. – 4. září 2021 II. Podorlická rally, která se konala v okolí Opočna. Organizátoři připravili tři kvalitní rychlostní zkoušky. Dvě byly nové a jedna byla převzata z loňska. Že posádky nečeká nic jednoduchého naznačovala i jejich délka. Po třetí sekci si ti, kteří dojeli do cíle, užili necelých sedmdesát sedm ostrých kilometrů.

Dvoudenní akce měla dvě části. Pátek byl vyhrazen dopoledním technickým záležitostem a podvečer společenské události na opočenském náměstí. Po najetí vozů na Kupkovo náměstí měli diváci téměř dvě hodiny na obdivování vozů, selfíčka a povídání si s posádkami. Úderem sedmnácté hodiny je rozjel maraton představování techniky a posádek. Odjezdu do servisní zóny, umístěné v letním areálu Houdkovice, asistoval početný špalír fandů rally.

V sobotu byl na pořadu motoristický sport. Start do první sekce, byl naplánován na 8:10, která začínala novou, nejvzdálenější a nejdelší erzetou. Kdo si včas nepřivstal a dostatečně se neprobudil, měl problémy. Bylo jich požehnaně. Já jsem si pro první focení vybral krátký šotolinový úsek na druhé erzetě před obcí Hroška. Start v 9:08. První vozy přijely téměř na čas, ale následovala krátká pauza, ze které se vyklubala téměř hodinová přestávka na svačinu, údajně způsobená havárií jedné posádky a zahoření vozu. Když se zdálo, že je vše OK, opustilo na konci dlouhé roviny 2RZ trať BMW 325i, které pilotoval Vít Němec. Naštěstí bez následků pro posádku, což se o vozu, který šel přes střechu říci nedalo. Dalších téměř dvacet minut pauza. Komplikace pro organizátory, posádky i pro mne, neboť i můj plán práce se začal bortit. Měl jsem naplánováno přejet z Hrošky na 3RZ do Bílého Újezdu, ale co tam, když dvojka stojí. Počkal jsem tedy na poslední vozy, trabanty. Ty se mi odvděčily krásnými průjezdy.

První sekce skončila se zpožděním cca jedné hodiny a dvaceti minut oproti původnímu itineráři rally. Tím mi vypadl třetí bod mého plánu práce, focení v servisu. Následoval bod čtvrtý, přesun k obci Solnice s cílem fotit ostré odbočení přes hranu. Bohužel i začátek druhé sekce byl posunut. Měl jsem tudíž dost času na oběd a následně na dlouhou, neplodnou debatu s vedoucím erzety o možnostech focení na vyhlédnutém místě. Nakonec jsme k jakémusi kompromisu dospěli. Co ovlivnit nešlo, bylo slunce. Když pátá rychlostka s hodinovým zpožděním odstartovala, užíval jsem si pohodové focení v protisvětle. Itinerář narušovaly jen průjezdy škodováckých autobusů, ale to bylo v přijatelné toleranci několika minut. Takže čas na osvěžení. Na které místo mám vyrazit fotit ve třetí sekci jsem se do svého plánu podíval, měla to být poslední, 9 RZ. Vzhledem k průběhu soutěže jsem změnil plán a vyrazil na šotolinu sedmé erzety. A udělal jsem dobře, neboť devátá byla po projetí jedenácté posádky zrušena. Hezký úsek. Diváci si užívali nálet vozů s prachovým závojem a ostré odbočení z šotoliny na asfaltku. Kdo si popošel kousek proti směru jízdy a smířil se s tím, že po každém průjezdu bude zahalen prachem, si mohl vychutnávat pohled na dlouhý úsek trati s táhlou zatáčkou mezi poli. Při klábosením s kolegou mezi průjezdy jsme náhle zjistili, že diváci již odcházejí. Za chvíli kolem nás projelo auto se zelenou vlajkou, které otevíralo trať. Rally skončila. Cestou k domovu jsem míjel v příkopu značně pošramocený žlutý renault, včetně několika okolo stojících, dost nešťastně se tvářících, osob. Možná diskutovaly o významu slova předjezdec. Jsem přesvědčen, že došly k závěru, že to není synonymu slova předzávodník.

Ale pár pozitivních vět nakonec. Organizátoři odvedli dobrou práci. Za havárie a zdržení, která spadají do kategorie vis maior, samozřejmě nemohou. Velkou pochvalu si zaslouží za kvalitně připravené materiály o rychlostních zkouškách a jejich včasné zveřejnění. Z tohoto přístupu by se měla poučit celá řada organizátorů „velkých“ akcí!