49. Rallye Český Krumlov – 2022

Seriál podniků SONAX Mistrovství České republiky v rally měl v termínu 20. – 21.května 2022 na plánu 49. Rallye Český Krumlov. Letos již v klasickém jarním termínu. Na start se postavilo celkem devadesát posádek, aby bojovaly o velkou porci bodů, které se započítávaly do FIA European Rally Trophy – Central, SONAX Mistrovství České republiky v rally, AUTOKLUB Mistrovství ČR juniorů, Dámský pohár ČR,Pohár Pirelli 202, Pohár 55+ a Peugeot Rally Cup Czech Republic a AUTOKLUB Mistrovství České republiky v rally historických automobilů. Počty posádek podle základního zařazení: ERT – 23, MČR – 63, MČR RHA – 23 a Pohár pořadatele – 2.

I když itinerář soutěže byl klasicky rozepsán na dva dny, kdo se chtěl podívat do více lokalit a nechtěl improvizovat až na místě, musel mít dobře připravený harmonogram a doufat, že se nevyskytnou dopravní ani jiné komplikace. Vše začínalo, jako již po několik let, na českobudějovickém výstavišti. Páteční dopoledne a částečně i odpoledne se tvářilo ospale. Stále se něco dělo, ale nebylo to nic zásadního. Administrativní a technické přejímky si nenechají ujít opravdu jen zanícení jedinci. O následný shakedown již byl zájem větší, ale v poledním parnu posádkám na okruhu většinou sekundovali jen pracovníci medií. S blížící se šestnáctou hodinou, startem první erzety, se prostory kolem okruhu rychle zaplnily. Startovní číslo jedna – posádka Jan Kopecký – Jan Hloušek vyrazila na trať přesně podle itineráře. Zároveň s nimi začal závod s časem i jedincům, kteří se chtěli za světla podívat i na další testy v okolí Kaplic. Do této množiny jedinců jsem patřil i já. Z první erzety jsem stihl jen první třetinu startovního pole. Následoval úprk k autu a snaha o co nejrychlejší přesun ke skoku za obcí Malče na RZ3. I když českobudějovická dopravní špička vrcholila, přesun se zdařil dle plánu. Následný výšlap ke skoku také. Na ikonickém místě již bylo několik fotografů a asi dvě desítky diváků. A přicházeli další. Po průjezdu vozů s bezpečáky a následně i nulek se všichni dočkali prvních soutěžních vozů a tolik očekávaných skoků. Bylo se na co dívat i co fotit. Někteří se vydali v bezpečné vzdálenosti podél tratě, k dalším bezpečným místům, která nabízela možnost v pohodě sledovat projíždějící vozy. Za dvě hodiny bylo po zábavě. Také zapadající sluníčko se schovalo za hradbu temných mraků, které se pozvolna blížily od západu. Soutěž sice měla na pořadu i druhou noční sekci, ale tu jsem vynechal. Vydal jsem se do bezpečí penzionu. Pozdní večeře, sprcha a spánek, který byl třikrát přerušen vydatným deště mlátícím do střešního okna a jednou bouřkou.

Ze sobotní nabídky testů jsem si při snídani vybral dopoledne focení nad Rožmberkem, odpoledne v Soběnově. Nakonec podvečerní chod, cílový ceremoniál v Jelení zahradě pod krumlovským zámkem. Ranní počasí bylo zatím přívětivé. Slunečno, ale velmi větrno a oproti pátku i chladněji. Což mi vadilo ze všeho nejméně. Opustil jsem penzion a vydal se do lesů nad Rožmberkem. Přejezd byl bez problémů. Najít bezpečné parkování na lesní cestě již dalo trochu práce, ale podařilo se. Vytipované místo jsem také našel. Vše ok. Jen počasí nebylo v pohodě. Místo nízké oblačnosti se po obloze honily mraky a sluníčko svítilo více než bych si přál. V místě průjezdů soutěžáků kreslily stíny na cestu „zebru“. Nedalo se nic dělat. Auta jezdila a já fotil. Někdy se vše povedlo dle mé představy, někdy ne. Po dvou hodinách projel poslední historik a já se vydal směr Soběnov. Divácké aréně na návsi jsem se obloukem vyhnul a zamířil do statku. Polední slunko ke kreativnímu pohledu na projíždějící nulky moc nepřispívalo, ale prach v horní části ano. I když jsem měl čas na průjezd asi třiceti vozů, vše nakonec klaplo na výbornou! Zbýval poslední pracovní bod, a to přejezd od Českého Krumlova k rampě. Vše prošlo hladce až na martyrium s hledáním volného parkovacího místa. I to se po nějaké době povedlo. Následoval foto mumraj před rampou, vrácení vesty a odjezd domů.