Ani za milion
Poslední představení divadelní sezony 2015/2016 se uskutečnilo Domě kultury v Rumburku 14.června 2016. Detektivní komedie pro dva herce s výborným obsazením Adélou Gondíkovou a Jiřím Langmajerem. Více než mord se na jevišti odvíjel příběh sbližování protilólú. Ženy a muže v jedné rovině a hledání a navazování nového vztahu dvou protichůdných povah v rovině druhé, odehrávající se v atraktivním a netradičním prostředí přímořského majáku. Anotace představení byla následující :
„Jacqueline, byť provdaná za anglického velvyslance, je Francouzka tělem, duší i původem. Má dvě děti a kufřík s milionem eur, který je ochotna darovat každému, kdo si jej zaslouží. Nenávidí venkov, samotu a obyčejnost. Lambert ženatý není, manželka od něj utekla. Má duši námořníka a žije jen pro svůj maják, o který se stará čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Miluje venkov, samotu a obyčejnost. Ptáte se, co mají oba společného? No přece vůbec nic! Ale nedejme se mást prvními dojmy. V této brilantní detektivní komedii, která obě postavy svede dohromady a navěky spojí tajemstvím, je totiž všechno jinak, než se zdá – každá lež je pravdou, každá pravda lží a jisté je pouze to, že pod rouškou humoru se skrývá vrah…“
Ale jako v každé správné detektivce a i v životě platí že: „… všechno je jinak, jen záleží z jakého úhlu pohledu se na věc díváme…“, je i tento příběh jen fixí. Nebo snad ne?
„Jacqueline, byť provdaná za anglického velvyslance, je Francouzka tělem, duší i původem. Má dvě děti a kufřík s milionem eur, který je ochotna darovat každému, kdo si jej zaslouží. Nenávidí venkov, samotu a obyčejnost. Lambert ženatý není, manželka od něj utekla. Má duši námořníka a žije jen pro svůj maják, o který se stará čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Miluje venkov, samotu a obyčejnost. Ptáte se, co mají oba společného? No přece vůbec nic! Ale nedejme se mást prvními dojmy. V této brilantní detektivní komedii, která obě postavy svede dohromady a navěky spojí tajemstvím, je totiž všechno jinak, než se zdá – každá lež je pravdou, každá pravda lží a jisté je pouze to, že pod rouškou humoru se skrývá vrah…“
Ale jako v každé správné detektivce a i v životě platí že: „… všechno je jinak, jen záleží z jakého úhlu pohledu se na věc díváme…“, je i tento příběh jen fixí. Nebo snad ne?